10 Potravin s největším dopadem na životní prostředí
I náš jídelníček má velký vliv na životní prostředí. Nikoho ale nenapadne, kolik emisí dokáže takové jídlo vyprodukovat. My jsme pro vás sestavili přehlednou tabulku vybraných potravin a hodnoty CO2 vyprodukované jejich životním cyklem.
1) Jehněčí maso: 39,2 kg CO2
Milovníky jehněčího masa moc nepotěšíme. Konzumace jednoho kilogramu totiž vyprodukuje stejné množství CO2 jako jízda 145 km autem.
2) Hovězí maso: 27 kg CO2
Ano, i konzumace hovězího masa není zrovna šetrná k životnímu prostředí a to i z důvodu množství metanu, který dobytek vyprodukuje. S chovem stád dobytka je i přímo spojeno vypalování lesů za účelem vytvoření pastvin. Tyto praktiky jsou velmi využívané například v Brazílii.
3) Sýr: 13,5 kg CO2
Proč zrovna sýr? Vděčí za to převážně dopravě a importu z jiných států.
4) Vepřové: 12,1 kg CO2
Někdo si umí stěží představit život bez slaniny nebo šunky. Ovšem všeho s mírou. Vepřové maso není úplně kamarád klimatu. Zhruba polovina vytvořených emisí vzniká při samotném chovu a další část potom při zpracování a přepravě.
5) Losos z chovu: 11,9 kg CO2
z reportu mámedostupné pouze emisní informace pro lososy z chovu, nikoliv volně žijící v mořích a oceánech. U lososů z chovu je většinová uhlíková stopa vytvořena dopravou, krmením, výrobou elektřiny a samotným zpracováním masa.
6) Krůtí maso: 10,9 kg CO2
Díkůvzdání není zrovna šťastný den pro planetu. V USA se v tento den většina rodin setkává u slavnostní večeře, kdy se servíruje právě krocan s nádivkou.
7) Kuřecí maso: 6,9 kg CO2
Pokud se bez masa neobejdete, kuřecí maso je asi nejlepší volbou z hlediska vytvořené uhlíkové stopy. Velký faktor tu ale hraje i původ masa.
8) Tuňák v konzervě: 6,1 kg CO2
Ani tady se emisím nevyhneme, i když se jedná o tuňáka uloveného ve volném moři. Jak asi hádáte, většina CO2 tu vzniká rybolovem, dále zpracováním a dopravou.
9) Vejce: 4,8 kg CO2
10) Brambory: 2,9 kg CO2
Rostlina lilek brambor sama o sobě přírodu nezatěžuje. Problém však nastává při sklízení brambor, zpracování a dopravě.
Závěr:
Obecně můžeme říci, že veškeré potraviny živočišného původu zatěžují přírodu více, jelikož je vždy potřeba zvířata krmit a případně někde chovat.
Potraviny rostlinného původu jsou přírodě naopak prospěšné, jelikož většina rostlin, ze kterých potraviny pochází, mají zelené listy, kde probíhá fotosyntéza. Problém však nastévá opět ve zpracování a dopravě.
Jak se nejlépe stravovat?
Obecně se snažme omezit spotřebu masa a při nákupu potravin dbát na jejich původ. Nakupujme lokální věci a šetřeme jídlem.
zdroj veškerých dat pochází z reportu "Meat Eater's Guide to climate change + health.", který vznikl v roce 2011 a vytvořily jej organizace The Environmental Working Group a CleanMetrics Corp.